Obojek kolem krku

8. května 2013 v 17:06 | רנטה |  Úvahy k zamyšlení
Tahám se za dlouhý řetízek. Táhne mě ke dnu a přitom dodává jistotu, že dopadnu. Mizím z dohledu, ale stále se vracím. Vymítám ďábla, ale dál ho v sobě krmím.
Skříňka (respektive šuplík, ale to nezní tak poeticky), co se na ni úzkostně dívám. Tahám se za obojek kolem krku. Vytahuju přívěšek a vracím ho zpět. Neúprosně. Skříňka, co jsem ji schovala, ale dál vím, kde je. Není chvíle, kdybych její přítomost nevnímala.

Začala mě bavit chemie. Házet něco do povětří. Švanda.
Zjistila jsem, že lidi se strašně rádi svěřují a mě mají ještě radši jako studnici. Ovšem, neignorovat, co říkám, je pro ně jaksi o něco těžší. Who cares.
Pustila jsem si techno. Je to strašná vymývačka mozku. Ducduc.
Proč jsem šla studovat francouzštinu? Akorát ten krásný jazyk przním. Škoda mluvit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 naivepesimist naivepesimist | Web | 13. května 2013 v 23:00 | Reagovat

miluju tu fotku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.