Nebeský sen

4. března 2013 v 16:06 | רנטה |  Úvahy k zamyšlení
Jaro je tu. Teda, kalendářně ještě ne, ale to je vedlejší. Dneska konečně svítilo sluníčko, tajou zbytky sněhu a mně je hned do zpěvu. Je krásný vědět, že na narozeniny nebudu muset jít do školy, jelikož budou jarní prázdniny. A já dostanu kolečkový brusle. A půjdu do kina. Ještě nevím s kým budu budu chodit bruslit a s kým půjdu do kina, ale to je vedlejší. Prostě půjdu. Mrzí mě, že Šarlotka (haha) jede na jarky do Krásný Lípy. Mohly jsme si udělat krásné společné EsElEr prázdniny.

Strašně moc chci jet na prázdniny na hudební tábor. Je mi úplně jedno, že tam nebudu mít na co hrát, ledaže bych s sebou táhla klavír, nějaký to velkývelký křídlo, aby to mělo trochu styl. Jenomže El. dělá haryky. Má drahá přítelkyně. Pokud tohle čteš. Prosím, pojeď. A kašli na ostatní. Milášku. Pojď, nachytáme spolu nějaký ty historky, jako ostatní, co si libujou ve vyprávění z táborů. Prosím. Pojedem. Spolu. Ber to jako romantický výlet. Jako předehru k naší velké dovolené.

Znovu vidím, že tu stojíš a pozoruješ mě
Tvůj pohled
Ty oči mě svádí
Zvou mě k tobě blíž
Nemůžu si pomoct
Ve vzduchu je kouzlo

Všude voní čerstvý vzduch, sluníčko mi svítí do očí. Pozoruju domy klouzající mi pod pohledem. Všechno tak omšelé. V zimě se zdají až strašidelné, možná bezduché. Proč jim sluneční světlo vždy dodá jiskru života? Vypadají najednou přívětivě. Loupající se omítky, zdi z papíru. Odvracím pohled od pronikavých paprsků, které byť nehřejí, dávají městu o něco přívětivější tvář.

Přemýšlím, co bych tak mohla podniknout, abych se cítila líp. Odpočítávám dny do jarních prázdnin. Mám pocit, že až v té chvíli se všechno spustí. Obarvím se na zrzavo (originalita především). Ale když já prostě miluju ty měděné odlesky sluníčka od mých vlasů. Ačkoli, možná obarvení nechám na později a prostě si jen koupím barvu. Dostanu brusle, za něž jsem obětovala veškeré jiné dárky, takže oblečení na jaro si asi budu muset koupit ze svýho. Hm. Ale když bude hezky, budu chodit jezdit. A to buď s mámou, jakožto alternativní možnost vůči kamarádovi, kterého soudružky El. a Šarlota nemají rády, takže by to působilo divně, kdybych se s ním stýkala víc, než je nutno. Ale co, stejně mi to nabídl. Bruslit půjdem. Teda, v mém případě spíš "padat půjdem". Taky půjdu do kina, nejspíš s mou drahou El. Strašně se na to těším. Teda, doufám, že nebude sněžit.

Za jedenáct dní mi bude o rok víc. Jsem strašně stará, žejo. Proč jsem jediná, kdo svoje narozeniny vůbec neprožívá? Všichni kolem mě šílí, co mi mají koupit, a já jsem jediná, komu vlastně nedochází, že se blíží rádoby velká událost. O jarkách se tu tedy nejspíš sejde celá rodina. Žůžo. Zas to tu bude jako jedna velká svatba.

Bolí mě hlava ze všeho toho přetvařování. Už zas. Člověk si s něký rozumí a už je to zakázaný. Bolí mě hlava z toho učení, i když vím, že právě teď bych měla správně sedět u chemie nebo u projektu z angličtiny. Smůla.

Snažím se s tím pocitem bojovat
Ale není žádná šance uniknout
Nemůžu tak zůstat navždy
Fráze
Sny
Prokletí
Není šance uniknout
Ne, já asi vážně neumím psát pozitivní články. Už mi ani nejde myslet pozitivně. Ne, že bych všechno viděla černě, jen prostě tak, jak to je. Proč v něco doufat, když jsem nohama na zemi a užívám si chvíli, která právě probíhá? Všichni na mě vidí chyby a mně už nebaví jim je vyvracet. Vlastně jsem je nikdy nevyvracela. Gratulace sama sobě. Jen je mi líto, že to nikdo nevidí tak, jako já.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Desirée Lydon Desirée Lydon | Web | 4. března 2013 v 16:11 | Reagovat

Přesně, konečně vysvitlo sluníčko :) Hned ráno jsem měla lepší náladu :D

2 naivepesimist naivepesimist | Web | 7. března 2013 v 22:08 | Reagovat

Přijeďte za mnou, klidně i s bruslema. Vezmu si skate, protože na něm strašně moc umím. (a tu fotku miluju, chci taky takovou.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.